Domovem této staré odrůdy je Německo. Původní jméno zní Gelber Richard.
Stromy této odrůdy rostou zdravě, bujně, tvoří široké koruny. Odrůda má ráda lehčí a dosti vlhké půdy. Dobře se může dařit v teplejších půdách vyšších poloh s vlhčím ovzduším – v takových jsme také Richardovo žluté nalezli. Do plodnosti nastupuje později a ani poté se údajně co do množství plodů příliš nepředává. Nám se však podařilo najít starší stromy ovocem značně obalené.
Plody jsou poměrně velké, velmi pěkné, kuželovitého tvaru. Slupka je žlutá, na osluněné straně lehce do oranžova zabarvená či mírně zardělá. Jablka jsou chutná, šťavnatá, mírně kořenitá. Sklízí se v první polovině října. Konzumní zralosti dosahují na konci října. Dle starých pomologií jsou chuťově nejlepší v prosinci. Pak na chuti ztrácí, ale dobře uskladněná mají vydržet snad i přes únor.
Richardovo žluté je dobrým opylovačem. Samo plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů.
Odrůdu jsem nalezl v obci Kohoutov (Podkrkonoší).