Obdobně jako Avranšká pochází i Děkanka Robertova z Francie, kde byla vypěstována v druhé polovině 19. století francouzským ovocnářem Robertem. Je známá také jako Děkanka spolková. Je to strom středně bujně až bujně rostoucí. Roste pěkně vzpřímeně. Často s elegantní štíhlou korunou. Odrůda je relativně odolná proti mrazu. Má však ráda kvalitní půdy a spíše nižší polohy. Zvykem je pěstovat ji spíše v nižších tvarech – zákrscích. Plodnost je spíš menší. Plody jsou ale pěkné velké a těžké. Tvaru baňatého. Barvu mají ve zralosti žlutou, na osluněné straně s červeným líčkem. Jejich chuť je sladší, kořenitá, vynikající. Jen málo odrůd hrušní se jí dokáže vyrovnat. Ke sklizni dozrává na počátku října až v jeho polovině, k jídlu pak brzy, v následujícím nebo ještě témže měsíci. Pro Děkanku Robertovu jsou vhodnými opylovači odrůdy Avranšká, Boscova, Charneuská nebo Williamsova. Sama je pro řadu odrůd dobrým opylovačem. Nalezli jsme například v Holicích (okres Pardubice).